Anotace:
Clánek je zameren na prehled zpravodajského a bezpecnostního systému USA a popisuje opatrení a praktická doporucení, která byla vyvozena z výsledku setrení Komise Kongresu USA vztahující se k selhání bezpecnostní komunity v prípade útoku z 11. 9. 2001 .
V Obrane a strategii c. 1/2004 byly uvedeny informace o výsledcích setrení Komise Kongresu USA, které se vztahují k prícinám selhání bezpecnostní komunity v prípade útoku z 11. zárí 2001. Byla shrnuta dosavadní zjistení o pozadí útoku a popsána základní pochybení. Pro jejich lepsí pochopení je vsak treba popsat samo nastavení bezpecnostní komunity v USA. V predkládaném príspevku jsou popisována praktická doporucení a opatrení, která byla z uvedeného stavu vyvozena. Príspevek je orientován na prehled zpravodajského a bezpecnostního systému USA.1 Systém zpravodajských sluzeb USA je neobycejne slozitý a sestává z tzv. národních (national, tj. celostátních, nadrezortních) slozek, ze slozek podléhajících ministerstvu obrany a jednotlivým druhu sil, a z civilních zpravodajských organizací, které jsou podrízeny jednotlivým (civilním) rezortum a casto pritom plní i role orgánu vynucování práva.
Systém odpovedností, podrízeností, soucinností a informacních toku je rovnez neobycejne komplikovaný, plný rivalit, byrokracie a nedokoncených reforem.
Zpravodajské sluzby v uzsím slova smyslu stály v roce 2000 kolem 26-27 miliard USD rocne; z toho 80 % spotrebovala vojenská cást komunity.
1. Rídící a koordinující struktury
Komunita je rízena a koordinována nekolika mechanismy. V prvé rade jsou to základní dokumenty vydávané prezidentem a Radou národní bezpecnosti (nazývané direktivy, narízení atp.). Jedním z nejdulezitejsích je narízení císlo 12333 vydané za Reaganovy vlády, které rozclenuje pusobnosti a kompetence sluzeb, které navazují na zákon o národní bezpecnosti z r. 1947 a zákon o Ústrední zpravodajské sluzbe (Central Intelligence Agency, CIA) z r. 1949.
Dulezitým mechanismem "provozní" koordinace je institut Reditele ústredního zpravodajství (Director of Central Intelligence - DCI), kterým je reditel CIA. Teoreticky mu podléhají vsechny zpravodajské sluzby v uzsím slova smyslu, tj. sluzby výzvedné (CIA, NSA, NIMA, NRO, DIA, FBI), vojenské sluzby jednotlivých druhu sil a zpravodajské útvary ministerstva zahranicí, energetiky a financí (celkem tedy 13 organizací). DCI nekoordinuje (ani nesmí koordinovat) vnitrní sluzby a represivní orgány. DCI má pro koordinaci celého zpravodajského spolecenství USA námestka - Deputy Director of Central Intelligence. Rediteli ústredního zpravodajství pomáhá plnit úkol statutární hlavy zpravodajské komunity sedm institucí. Z nich jmenujeme dve: Stáb pro rízení komunity (Community Management Staff - CMI), zabývá se metodikou; Národní zpravodajská rada (National Intelligence Council - NIC), která se zabývá analytikou.
NIC je slozen ze starsích zkusených dustojníku z více sluzeb (NI Officers - NIO's) a vytvárí strategické analýzy a prognózy zvané National Intelligence Estimates.
2. Jednotlivé sluzby
CIA - Central Intelligence Agency (Ústrední zpravodajská sluzba)
CIA je zcela samostatnou institucí, podléhající prímo prezidentovi USA. Je výzvednou sluzbou, která se zabývá operativní výzvednou prací v zahranicí i analýzou informací ze vsech dostupných zdroju. Nepodléhají jí vsak technické prostredky sberu (radiové zpravodajství, satelitní zobrazovací zpravodajství atp.). CIA má zákonem zakázánu zpravodajskou cinnost na domácím území a pusobení proti americkým obcanum a firmám.
Reditel CIA je jmenován prezidentem a schvalován Senátem. Reditel CIA je soucasne predstavitelem zpravodajského spolecenství USA, je tzv. reditelem ústredního zpravodajství (Director of Central Intelligence - DCI). Je to funkce takrka na úrovni clena vlády. Vedoucí ostatních zpravodajských sluzeb podávají zprávy Bílému domu a Rade národní bezpecnosti práve jeho prostrednictvím.
Rediteli CIA je prímo podrízen generální inspektor (Inspector General), který je nominován prezidentem a potvrzován Senátem. Pusobí jako významný kontrolní prvek. Dále jsou podrízeni: útvar pro styk s verejností, útvar pro styk s Kongresem, revizní útvar financní kontroly a nekteré dalsí útvary. Zbytek sluzby se clení na ctyri reditelství (directorates). V jejich rízení pomáhá rediteli CIA výkonný reditel (Executive Director). Jsou to:
* reditelství operací,
* reditelství analýz,
* reditelství vedy a techniky,
* reditelství správní.
V cele jednotlivých reditelství stojí námestci reditele CIA. Centrála CIA lezí v Langley poblíz Washingtonu. CIA zamestnává pres 20 000 osob, z toho priblizne 6 000 v útvarech operativní výzvedné cinnosti.
Sluzby v podrízenosti ministerstva obrany
Zákonem o národní bezpecnosti (National Security Act) z r. 1947 (s následnými dodatky) bylo z puvodních samostatných ministerstev války a námornictva vytvoreno jednotné Ministerstvo obrany (Department of Defense - DoD).2 V jeho cele stojí ministr (Secretary of Defense; clen kabinetu, civilista). Jemu je podrízen ministr pozemních sil (Secretary of the Army)3, ministr vzdusných sil (Secretary of the Air Force) a ministr vojenského námornictva (Secretary of the Navy). Posledne jmenovaný velí dvema ozbrojeným silám - námornictvu (The Navy - USN) a námorní pechote (The Marine Corps - USMC).
Ministru obrany je také podrízen Sbor nácelníku stábu (Joint Chiefs of Staff - JCS). Ministri druhu sil (rovnez civilisté) se nezúcastnují schuzí kabinetu, nejsou cleny Rady národní bezpecnosti (NSC). Rídí kazdodenní fungování jednotlivých slozek ozbrojených sil pod celkovým rízením ministra obrany, jeho námestku (Deputy Secretaries) a zástupcu.
Reditelé zpravodajských sluzeb v podrízenosti ministerstva obrany bývají zpravidla odpovedni zástupcum námestku pro zpravodajství (Assistant Secretaries - C3I). Dochází zde k castým reorganizacím.
Vsechny vojenské slozky predstavují samostatné entity. Podle zákona nesmejí být slouceny ani jim nesmí velet vojenská osoba. Kazdá slozka má právo komunikovat s Kongresem. Duvod tohoto usporádání je politický - obava, ze jednotná ozbrojená síla by mohla získat prílis velkou politickou moc, a zároven spoléhání na to, ze kazdá slozka bude touzit zachovat si svou tradicní nezávislost a autonomii. Výsledkem je pochopitelne vzájemná rivalita. To práve Kongres chtel, kdyz jednotné ministerstvo obrany vytvárel. Rivalita a hasterení zajistuje, ze Kongres má maximální mnozství informací a mnoho mozností do vojenských zálezitostí zasahovat. Kongres sice nechce jedno vojenské velitelství, v jehoz cele by stál vsemocný generál nebo admirál; nechce vsak ani situaci, v níz by slozky byly natolik autonomní, a ti, jez jim stojí v cele, si byli natolik rovni, ze by za obet padla koordinace a efektivita. Proto byla v r. 1987 reorganizována a posílena koordinacní struktura.
Sbor nácelníku stábu je výbor, slozený z uniformovaných nácelníku ctyr druhu ozbrojených sil a z predsedy a místopredsedy (ten nemá rozhodující hlas), jmenovaných prezidentem a potvrzovaných Senátem. Predseda Sboru je prezidentuv hlavní vojenský poradce. Sboru nácelníku stábu pomáhá Spolecný stáb (Joint Staff - JS), tvorený nekolika stovkami dustojníku ze vsech ctyr slozek. Stáb pripravuje plány pro ruzné vojenské situace. Spolecný stáb pracuje pro predsedu Sboru, nikoli pro JCS jako skupinu.
Vetsina bojových sil USA je podrízena jednomu z osmi spojených velení (unified commands) nebo jednomu ze dvou zvlástních velení (specified commands).
Pet spojených velení øídí vojenské síly USA vyèlenìné do jednotlivých zemìpisných oblastí - Evropa, Paci.k (vè. Dálného východu a jihovýchodní Asie), Støední Amerika (Jizní velení), Atlantik a Støední východ (Støední velení, Central Command - CentCom). Dalsí tøi spojená velení mají pod sebou specializované jednotky: 1) kosmický prostor a jeho obranu, 2) dopravu a 3) zvlástní operace (Joint Special Operation Command - USSOC, JSOC). Podléhají Special Operation Forces - SOF, síly zvlástního urèení, napø. Rangers z pozemního vojska a Seal Teams z námoønictva. Jednotlivým spojeným velením velí vrchní velitelé (commander in chief - CINC). Zvlástní velení odpovídají: 1) za strategické støely, 2) za obranné síly na území Spojených státù.
Ozbrojené síly mají tyto druhy: pozemní síly, vzdusné síly, námoønictvo a námoøní pìchotu. Struktura ozbrojených sil byla popsána proto, aby vyniklo následující konstatování: prakticky vsechny jmenované slozky a úrovnì vytvoøily své zpravodajské orgány, sluzby a to jak takticko prùzkumné, tak èistì zpravodajsko-rozvìdné (vèetnì technicko-rozvìdných "sigintových"), kontrarozvìdné orgány, bezpeènostní jednotky a také jednotky vojenské policie a komanda. Orientace v nich není jednoduchá.
NSA - National Security Agency4 (Agentura národní bezpeènosti)
NSA provádí radiové zpravodajství (záchyty ze stanic po celém svìtì), zajis uje pro USA ochranu vládního spojení a sifry. Agentura byla zalozena v listopadu 1952, její centrála sídlí ve Fort Meade v Marylandu. Aè je (volnì) zaøazena do rezortu obrany, je chápana jako nadrezortní instituce. Prostøednictvím své slozky Central Security Service (CSS) plní i roli bezpeènostního úøadu pro ozbrojené síly.
Sber, analýza a dalsí pøedávání zjistìných informací (signálù) technickou cestou je souhrnnì zváno SIGINT (na rozdíl od získávání informací za pomoci "lidí" zvaného HUMINT) je soustøedìno - podle reorganizace z února 2001 - v tìlese, nazvaném Signals Intelligence Directorate (SID). V nìm existuje funkèní podmnozina - Counterterrorism Product Line (CTPL), která se zabývá bojem proti terorismu. Po 11. 9. 2001 byla CTPL "významnì posílena".
DIA - Defense Intelligence Agency5 (Zpravodajská sluzba ministerstva obrany)
Sluzba byla zalozena v roce 1961 jako "støechová" sluzba pracující pro ministerstvo obrany a Zpravodajský odbor Sboru náèelníkù stábù. Je nadøízena zpravodajským sluzbám jednotlivých zbraní. Má preváznì rozvìdný charakter, øídí i vojenské a letecké pridìlence v zahranièí. Sídlí v Pentagonu. Její podøízenou organizací je Defense HUMINT Service - DHS, sdruzující rízení agenturnì-operativního zpravodajství.
Od cervence 2001 v rámci DIA existuje Pracovní skupina proti terorismu (Joint Terrorism Task Force-Counterterrism - JITF-CT), zabývající se relevantní analytickou a výstraznou èinností.
NIMA - National Imagery and Mapping Agency - (Národní zobrazovací a mapová sluzba)
Sluzba zabezpecuje vyhodnocování satelitních snímku a vsech informací o dislokaci a rozmístení objektu, o terénu, zpracování map atd. Jako samostatná instituce vznikla v ríjnu 1996. Je taktéz volne zarazena do rezortu obrany, ale je chápána jako nadrezortní instituce.
NRO - National Recconaissance Office (Národní úrad pro pruzkum)
Úrad zabezpecuje sber obrazových, radiových a obdobných zpravodajských informací dálkovým pruzkumem, prevázne z výzvedných satelitu. Jeho existence byla priznána az v r. 1994. Obdobne jako NSA je volne zarazen do resortu obrany, ale zároven chápán jako nadrezortní instituce.
Armed Services Intelligence, Military Service Intelligence Organizations (Dalsí zpravodajské slozky jednotlivých druhu ozbrojených sil)
- INSCOM - US. Army Intelligence and Security Command (Velitelství pro zpravodajství a bezpecnost pozemních sil);
- NGIC - National Ground Intelligence Center (Národní centrum zpravodajství pozemních sil);
- ONI (nejstarsí americká zpravodajská sluzba) - Office of Naval Intelligence (Úrad námorní rozvedky);
- NSGC - Naval Security Group Command (Velitelství námorní bezpecnostní skupiny);
- DISR - Directorate of Intelligence, Surveillance and Reconnaissance (Reditelství zpravodajství, sledování a pruzkumu (letectva);
- AIA - Air Intelligence Agency - (Zpravodajská sluzba letectva);
- MCIA - Marine Corps Intelligence Activity (Zpravodajské aktivity námorní pechoty).
FBI - Federal Bureau of Investigation6 (Federální úrad vysetrování)
Jedná se o hlavní orgán pro bezpecnostní zpravodajství (kontrarozvedku, kontraterorismus atd.) v USA a je formálne zarazen do struktury Ministerstva spravedlnosti (Department of Justice) jako nejmocnejsí ("law enforcement") instituce Spojených státu. Reditel FBI je jmenován prezidentem a schvalován Senátem. Je odpovedný prezidentovi, ministru spravedlnosti a Kongresu. Z právního hlediska je FBI "divizí" ministerstva, není jím vsak rízen a má samostatný rozpocet. Poslání FBI je dvojí:
1) odhalovat a vysetrovat priblizne 200 kategorií federálních trestných cinu;
2) chránit bezpecnost USA zejména pred spionází a terorismem.
Jedná se tedy v podstate soucasne o federální kriminální policií a vnitrní zpravodajskou sluzbou. Tento model se v Evrope nevyskytuje. Slozkou odpovednou za zpravodajskou (kontrarozvednou) práci je National Security Division. I tato kontrarozvedná slozka má policejní pravomoci.
FBI má asi 24 000 zamestnancu, z toho priblizne 10 100 operativcu (nejcastejsí "hodností" je "special agent"). Zbytek tvorí zabezpecení, coz jsou technici, úredníci, právní a vedecký personál. Z celkového poctu sídlí ve washingtonské centrále asi 7 300 zamestnancu, asi 16 000 je jich na pracovistích mimo Washington.
Od zacátku 80. let 20. století byla jednou z priorit práce FBI boj s terorismem, ale az roku 1999 vzniklo ve stábu FBI Protiteroristické oddelení (Counterterrorism Division). Oddelení se dále delí na International Terrorism Operations Division, the Domestic Terrorism Division, the National Domestic Preparedness Office, a the National Infrastructure Protection Center.
DOT - Department of Treasure (Sluzby v podrízenosti ministerstva financí)
- OIS - Office of Intelligence Support (Úrad zpravodajského zajistení);
Pokud je známo, neprovádí agenturne-operativní práci. Jeho rozvedný zájem se zameruje na financní, hospodárskou, menovou a valutovou situaci ve svete.
- FinCEN - Financial Crimes Enforcement Network (Sluzba pro potírání financního zlocinu);
Je soucástí ministerstva financí, byla zalozena v dubnu 1990. Centrála od srpna 1993 v meste Vienna, Virginia, blízko centrály CIA. FinCEN má 200 agentu a rozpocet (1994) 20 milionu USD. Je to spicková, velmi utajená a "nezávislá" sluzba. Zabývá se financními aspekty organizovaného (zejména drogového) zlocinu a terorismu, praním penez a financní stránkou národních bezpecnostních rizik vubec.
Pod ministerstvo financí patrí dalsí ctyri organizace:
- ATF (téz BATF) - Bureau of Alcohol, Tobacco and Firearms (Úrad pro kontrolu alkoholu, tabáku a strelných zbraní);
Je to represivní agentura s policejními pravomocemi, která zcásti rovnez pátrá zpravodajsky. Odpovídá za objasnení zlocinu, které se vztahují k výbusninám, nelegálne drzeným strelným zbraním, ke zhárství, k nelegálnímu obchodu ci výrobe alkoholu a tabákových výrobku. BATF je tedy specializovaný typ federální policie. BATF pusobí pouze na území Spojených státu, v zahranicí její úkoly v prípade potreby prebírá U.S. Customs Service.
- Secret Service (Tajná sluzba);
Zalozena jiz po obcanské válce (1865) a jejím puvodním úkolem, jenz zustal dodnes je ochrana meny. Secret Service sbírá informace, vysetruje a následne i bojuje proti padelání penez a ostatních amerických cenin, proti porusení federálních zákonu o zabezpecení federálních penezních rezerv a dalsích zákonu. Dalsím významným úkolem Secret Service od r. 1906 je ochrana prezidenta Spojených státu a nekterých dalsích vysoce postavených osobností. Je to tedy ochranná sluzba a jako taková se neobejde bez zpravodajských cinností. Uniformovaná slozka nechrání vsak jen sídlo prezidenta a jeho úradu, ale i cizí diplomatické mise ve Washingtonu.7
- U.S. Customs Service (Celní sluzba);
Jako vsude na svete se krome rutinních kontrol a vybírání cel zameruje na boj proti pasování nezákonných komodit, rozkrádání pri transportu atd. Má i svou operativu (pracující cástecne zpravodajsky), jez pusobí i mimo hranicní prechody, prístavy a letiste (cca 300 míst), a to i mimo území Spojených státu.
- IRS - Internal Revenue Service (Sluzba danových príjmu);
Je to berní (danový) úrad samozrejme podrízený ministerstvu financí. Má vsak i svou operativní slozku, která se, za pouzití zpravodajských metod, v soucinnosti s FBI, DEA a dalsími agenturami podílí na boji proti organizované a financní zlocinnosti.
DoE - Department of Energy (Sluzby v podrízenosti ministerstva energetiky)
- Office of Intelligence (Úrad pro zpravodajství) - (kontraspionáz);
Soustreduje politické, hospodárské a technické informace o svetové energetice.
- Office of Counterintelligence (Úrad pro obranné zpravodajství);
Podléhají mu jaderné laboratore.
- NEST - Nuclear Emergency Search Team (Pátrací skupina pro výjimecné jaderné situace);
Sluzba byla zrízena v r. 1975 a její rocní rozpocet ciní 70 mil. dolaru. Sluzba zamestnává okolo 1 000 osob, reditelství má v Albuquerque v New Mexiku. Zatímco CIA a FBI se proliferacní hrozbu snazí odvrátit preventivne, NEST je sluzbou typu civilní ochrany, kterou vláda uvede do cinnosti pro bleskovou odbornou akci pri akutním jaderném nebezpecí.
INR, téz BIRDS - Bureau of Intelligence and Research of the Department of State (Sluzby v podrízenosti Ministerstva zahranicních vecí - Úrad pro zpravodajství a výzkum)
Sluzba údajne neprovádí agenturne-operativní práci. Dále se delí na Office of Analysis for Terrorism, Narcotics and Crime, the Office of Intelligence Coordination, the Office of Intelligence Operations. Vedle INR v rezortu pusobí "protiteroristický koordinátor". Problematika zabránení vstupu nezádoucích osob a vytvárení seznamu nezádoucích osob a teroristických skupin a jednotlivcu je zpracována do dvou databází:
- TIPOFF (utajovaná), obsahuje jména cizincu, jimz nemá být umoznen vstup do USA, s duvodem jejich vazeb na terorismus ci jiné nelegální aktivity;
- CLASS - Consular Lookout and Support System (neutajovaná), pro potreby udelování víz. Kazdý konzulát, nez vydá vízum, musí zadatele v databázi proverit.
Obe databáze jsou propojeny s dalsími subjekty bezpecnostní komunity, zejména s the Immigration a Naturalization Service, the Drug Enforcement Agency, the Customs Service, the Federal Aviation Authority.
USCG - U.S. Coast Guard (Pobrezní stráz)
Subjekt byl donedávna rízen armádou, resp. vojenským námornictvem, ale od brezna 2003 spadá pod nove vytvorené Ministerstvo vnitrní bezpecnosti.
NSC - National Security Council8 (Rada národní bezpecnosti)
Nástrojem strategického rozhodování o zahranicní politice a o otázkách národní bezpecnosti je NSC - instituce zrízená zákonem z r. 1947. Predsedá jí prezident USA a jejími stálými cleny dále jsou: viceprezident, ministr zahranicí a ministr obrany. Dalsími cleny jsou poradce pro otázky národní bezpecnosti, reditel CIA, predseda Sboru nácelníku stábu, obvykle ministr spravedlnosti a eventuálne dalsí. Zálezí na stávajícím prezidentovi, zda se NSC stane dulezitým, ci neobycejne mocným orgánem, v nemz se rídí zpravodajství a vytvárí zahranicní politika, nebo zda se jím nestane.
Cinnost rady zajistuje stáb nekolika desítek osob, v jehoz cele je poradce pro otázky národní bezpecnosti (National Security Adviser). Poradce jmenuje prezident bez konzultace se Senátem. Poradce i personál NSC je obvykle rivalem ministerstva zahranicí (výjimkou je jedno období Fordovy administrativy, kdy Henry Kissinger zastával obe funkce najednou). Prezident je prostrednictvím poradce pro otázky národní bezpecnosti a prostrednictvím NSC denne a prubezne informován o zprávách ze sveta a o výsledcích zpravodajského spolecenství.
PFIAB - Presidents Foreign Intelligence Advisory Board (Výbor prezidenta pro výzvedné zpravodajství)
Prezident USA má od roku 1981 poradní orgán pro otázky výzvedného zpravodajství. Pro rízení krizových situací má k dispozici "operacní centrum" White House Situation Room, které je ve stálé pohotovosti. Pro konkrétní úkoly jsou v americké zpravodajské komunite zrizovány, zakládány, ozivovány a zase ruseny rozmanité "mezisluzbové" a spolecné výbory, rady, úrady, centra, (úkolová uskupení).
Sluzby v podrízenosti ministerstva obchodu (DOC)
Ministerstvu obchodu podléhají dva zpravodajské útvary:
- OES - Office of Executive Support (Úrad výkonné podpory) a
- OEE - Office of Export Enforcement (Úrad prosazování exportu). Neprovádí agenturne-operativní práci. Sluzby v podrízenosti ministerstva spravedlnosti (DOJ)
- DEA - Drug Enforcement Administration (Správa pro potírání drog);
Hlavním úkolem této agentury je odhalování zlocinu spojených s distribucí drog a prosazování príslusné represe. Operativní príslusníci tedy mají policejní (zatýkací atd.) pravomoci. DEA pracuje operativne a zpravodajsky uvnitr i vne USA.
3. Slabé stránky bezpecnostní komunity USA
Selhání v odhadu rizika
Ackoli se zpravodajská komunita USA osobe Usámy bin Ládina a jeho spolupracovníkum venovala a odhalila radu skutecností, nedokázala jasne zjistit místo, cas a zpusob útoku z 11. 9. 2001. Pritom je zrejmé, ze tak slozitý cin vyzadoval dlouhodobou a sirokou koordinaci pachatelu.
Ackoli urcité indicie tomu mohly napomoci, nebyly navzájem dány do souvislosti. Rada skutecností byla opomenuta, vyhodnocena jako nejasné, nezretelné. A to i presto, ze se rada skutecností odehrála prímo na území USA. Pri lepsí práci by mohly být útoky odvráceny nebo zmírnen jejich dopad. To ale potrebovalo "správnou kombinací kvalifi- kovanosti, spolupráce, kreativity s trochou stestí".
Behem první poloviny roku 2001 získala zpravodajská komunita velké mnozství informací o velkém útoku skupiny Al Qáida v blízké budoucnosti. První indicie byly získány jiz roku 1998, ale soudilo se, ze vetsí útoky se odehrají mimo území USA (napr. útok na velvyslanectví USA v nekteré zemi v Evrope), i kdyz útok prímo v USA nebyl vyloucen.
Co bylo zjisteno, byly pouze nejasné, byt velmi casté, indicie, ze bin Ládinova skupina "ve velmi blízké budoucnosti" plánuje "bez sebemensí predchozí výstrahy" útok na americké cíle. Napríklad NSA vypracovala mezi lety 1999-2001 celkem 33 upozornení (CIA v roce 2001 do 11. 9. celkem 9 upozornení) v tomto duchu, adresovaných vláde. Vláda sama o tomto nebezpecí jednala na svých zasedáních 28. 6. a 10. 7. 2001.
Nespecificnost zjistených údaju ale nevedla, snad ani nemohla vést, k nejakým konkrétním protiopatrením. Nebylo ani zrejmé, jestli bude útok veden v USA, nebo proti americkým cílum v zámorí (údajne panovala 98% jistota, ze útok bude v zámorí - treba na velvyslanectví USA v Evrope). Teprve v léte 2001 se casteji objevovaly názory, ze útok muze být prímo v USA.
Jiz od roku 1994 se spekulovalo o moznosti uzití (civilního) letadla jako zbrane. Tento údaj se az do roku 2001 objevoval v rade scénáru, ale zádné instituce z toho nevyvodily relevantní dusledky.
Zpravodajci stále uvazovali ve starých kolejích, Jejich fantazie koncila u únosu letadla a vymáhání výkupného nebo u bomby na palube letadla (jako v prípade Lockerbie). Nekdy se o potenciálních scénárích prípadných útoku objevily spekulace v médiích - napríklad rozhovory s predstaviteli bezpecnostní komunity v dobe, kdy byly obavy z útoku na prelomu tisíciletí - ale nic z toho nedokázalo odhadnout to, co se skutecne stalo.
Mozných taktik je nekonecné mnozství, terorista je vzdy ve výhode, je první na tahu a je na nem, jaký "trumf" (treba zbran hromadného nicení) vynese. Bezpecnostní systém chce s velkým vypetím reagovat na cokoli. Státy se de facto jen brání. Ani jedna ze zpráv nevedla k sirsí snaze varovat plosne obyvatelstvo. Snaha nedelat paniku byla vyhodnocena jako dulezitejsí, nez riziko útoku.
Nedostatky ve strategii, nedostatek podpory z politické sféry
Do 11. 9. 2001 v USA neexistovala prurezová, komplexní protiteroristická strategie, natoz strategie prímo proti skupine Al Qáida. Snahy jednotlivých agentu o aktivnejsí postup narázely u vedení sluzeb na nepochopení a nedostatek materiální i jakékoli jiné podpory. Predpisy, kterými se bezpecnostní komunita rídila, jsou staré, z dob pocátku studené války. National Security Act (1947) napríklad zakazuje CIA vykonávat "prílis" mnoho cinnosti prímo v USA. FBI se zdráhala provádet skutecne výzvednou cinnost na domácí pude - poté, co jí to bylo v 50. a 60. letech 20. století zakazováno a vycítáno (zákony, narízeními, médii, ochránci lidských práv).
Agentury jako CIA, NSA a FBI jakoby nereagovaly na proces globalizace, videly svet úzkou studenoválecnickou optikou, na kterou byly po desetiletí zvyklé. A nebo, a to bylo jeste horsí, se nekterí nechali ukolébat fikcí, ze válka v Zálivu 1990-1991 byla poslední skutecnou válkou v dejinách a nyní nastal "konec civilizace" a ve svete vznikl Nový rád, vedený USA.
Nikdo jasne nedeklaroval, ze sluzby a jednotliví agenti mají spíse riskovat a delat chyby, nez ustrnout v necinnosti.9 Pravý opak byl pravdou: Z politických duvodu byla roku 1997 zpochybnena zjistení FBI o zapojení CLR do prezidentské volební kampane z roku 1996 a zjistení FBI o agentovi CLR jménem Wen-Ho Lee, který provádel spionáz v jaderném provozu Albuquerque. To byl velmi nedobrý signál vuci celému bezpecnostnímu systému.
Zpravodajská komunita byla v boji proti terorismu odkázána na prezidentské narízení (Presidential Decision Directive - PDD) c. 35 z roku 1995. To hovorí o tom, ze terorismus je jednou z priorit zpravodajské komunity, a problém je treba resit vojensky, protoze za ním vzdy stojí "zlobivé státy" (státem sponzorované aktivity), snazící se uskodit USA. Je to typické díte studené války a rovnez proto se nepredpokládal útok prímo v USA, ale spíse v blízkosti uvedených "zlobivých státu", v jejich potenciální sfére vlivu.
Ackoli se casto vedly silácké reci a mediální prohlásení o "válce proti bin Ládinovi" nebo ze "boj proti Al Qáida je prioritou c. 1"10 byla to jen prázdná slova (která nenaplnila zádná relokace zdroju ci organizacní opatrení uvnitr sluzeb ci komunity jako celku). USA nic nedelaly a myslely, ze Al Qáida také nic neudelá - a to i kdyz tu bylo mnoho zpráv o rustu ohrození, které byly odtajneny casto az v roce 2002. Ani po útoku na USS Cole neprisel seshora rozkaz "vseho nechte a vrhnete vsechny síla tam a tam". Zustávala spousta kazdodenní práce, kterou bylo treba udelat. Rozpocet také nebyl navýsen nebo preskupen tak, aby bin Ládinova organizace byla skutecnou prioritou.
V období let 1999-2001 pro zpravodajské sluzby existovaly i jiné priority, nez terorismus (konkrétne Al Qáida): monitorování pohybu iráckých vojsk na hranici s Kuvajtem, monitorování jaderného programu Indie a Pákistánu, situace na Balkáne, atd.11 Sluzby se venovaly i jiným vecem - boji proti obecné zlocinnosti, boji proti vyzvedacum z jiných zemí. Svet je plný ohnisek napetí a pestrých forem zlocinu. Vsechny úkoly musely být plneny zároven. Pojem "priorita c. 1" pritom zazíval velkou "inflaci". NSA napríklad sledovala 1 500 priorit respektive 200 000 "základních znaku podezrelé informace nebo cinnosti" na té samé úrovni dulezitosti. Dalsí sluzby na tom byly podobne, takze je zrejmé, ze hovorit o prioritách bylo ciste formální. Boj proti terorismu tak byl ve skutecnosti obecne "na chvostu" (on tail) agendy.
Pred 11. 9. 2001 byly v rámci FBI protiteroristické aktivity chápány jako "nevlastní deti", protoze "jejich výsledky jsme nemohli napsat do statistiky, abychom vykázali cinnost". Radový agent mohl být povýsen za to, ze do konce dotáhl prípad násilné nebo drogové kriminality, nikoli kdyz bojoval proti terorismu. Agenti nedostanou volné ruce, aby sli 2 mesíce po podezrelém Arabovi, je tu plno jiné práce, viditelnejsí, kazdodenní. Zamerení se na krátkodobé cíle, kterými se sluzba muze chlubit, bylo vsak obecné, nejen u FBI. Boj proti terorismu byl prioritou pouze pro newyorskou úradovnu FBI, po prvním útoku na WTC z roku 1993. Mimo New York boj proti terorismu zádná úradovna FBI jako dulezitou cást své práce nechápala.
Návrh vojenských kruhu na ozbrojený útok na Afghánistán (vypracován roku 1996) byl v dobe Clintonovy administrativy jako "mezinárodnepoliticky nevyargumentovatelný" odlozen. Ani CIA nedostala dostatecnou podporu pro svou zpravodajskou cinnost v Afghánistánu.
Prezident Bush uz v polovine roku 2001 chtel více prostredku pro zpravodajské sluzby (patrne v tom hrála roli zádost NSA z brezna 2001, zádající o mandát k "tvrdsímu zásahu" proti Al Qáide. Na toto téma se konala jednání poradcu presidenta se zástupci civilních a vojenských sluzeb od dubna do srpna 2001 (tehdy se opet zvazoval vojenský útok na Afghánistán, ale armáda povazoval akci za mezinárodne neschudnou, nárocnou a president Bush to nakonec akceptoval a k vyhlásení války Afghánistánu nedoslo).12 Vytýcená strategie USA se mela zamerit na lepsí výzvednou cinnost a ochranu amerických cílu po svete. Poté doslo k útokum a situace se radikálne zmenila.
Útok na Afghánistán byl predtím politicky nemozný, napríklad vzhledem k nedávnému uzití síly v Jugoslávii a v Iráku. V cervenci 2001 doslo k tzv. incidentu P-3, kdy bylo sestreleno letadlo CLR. USA nechtely riskovat dalsí konfrontaci, v sousedství výbusného Kasmíru a Pákistánu, disponujícího jadernou pumou.
Presto vsak byly (zejména vojenskými zpravodajskými sluzbami) dosazeny urcité úspechy a v Afghánistánu operovaly mensí skupinky, které nejen ze hledaly Usámu bin Ládina, ale prímo mapovaly terén pro potenciální invazi. Bez politické podpory si vsak armáda nemohla dovolit víc. Uvnitr komunity zasvecencu se spíse nez slovo "válka" (s terorismem) uzívalo slovo "potycka" (ci trenice - struggle). Az po 11. 9. si bylo mozné sundat rukavicky.
Nyní je naprosto treba nové a jednoznacné rámcové politické rozhodnutí o dalsím postupu (doktrína).
Organizacní zálezitosti, vymezení pravomocí
Domnívali jsme se, ze decentralizace zpravodajské komunity s sebou nese více pozitiv, nez negativ, ale nebyla to pravda. Trestem za to byl nový Pearl Harbor.
Protiteroristická (resp. zpravodajská, bezpecnostní) komunita USA sestává ze 14 sluzeb o "nekolika desítkách tisíc" zamestnancu. Rada z nich (osob a oddelení) se venovala jen a pouze boji proti organizaci Al Qáida, ale nevedeli o sobe navzájem. I pokud agenti o sobe a svých aktivitách nekterí vedeli, nechteli spolupracovat. Rivalita existuje. Pravomoci sluzeb nebyly dostatecne jasne vymezeny. V rade prípadu zpravodajci verili, ze boj proti konkrétnímu riziku je náplní práce jiné sluzby (CIA myslí, ze pokud terorista preci jen pronikne do USA je povinností FBI ho odhalit, FBI naopak doufala, ze pokud se osoba, sledovaná CIA, dostane do USA, sleduje ji CIA dál). Sedm usnesení vlády (z toho jedno prímo "prezidentské") vymezuje delbu práce mezi CIA a NSA, ale kazdé ponekud jinak.
CIA zárlive strezila svou výsadu zahranicních civilních operací, ale svá zjistení ze zahranicí ostatním sluzbám a jiným orgánum cinným v trestním rízení casto vubec nepredávala. Zejména FBI si oprávnene stezovala, ze od CIA nikdy nedostala vyuzitelnou informaci. Pokud je úkol delen mezi agentury, zádná nechce nést odpovednost a zádná nechce nést náklady. Nebylo jasné, kdo co má delat, co má pri jakých zjisteních delat za opatrení, ani kdo ta dalsí opatrení zaplatí.
Problémy v komunikaci13
Problémy v komunikaci dokreslují vyhodnocený stav. Jde o:
- komunikaci mezi zpravodajskými sluzbami navzájem;
- komunikaci mezi jednotlivými úrovnemi jednotlivých sluzeb (vedení versus odbory, oddelení a radoví clenové: vedení "dolu" nic neposílalo a na dotazy a podnety neodpovídalo);
- komunikaci mezi zpravodajskými sluzbami a jinými subjekty (jednotlivá ministerstva, dalsí agentury, soukromí letectí dopravci, celní a pohranicní slozky, imigracní a naturalizacní úrady, guvernéri, místní policie, atd.).
Sdílení informací napríklad mezi CIA a FBI takrka neexistovalo. Radoví agenti FBI pred komisí vypovídali, ze se nad tím nepozastavovali a domnívali se, ze to je zálezitost séfu. Na neformální e-maily a zprávy zasílané na vedomí druhá strana neodpovídala a skutecne vynucovaná spolupráce se vlekla a trvalo az rok, nez byla ta která zádost vyrízena. Ani útoky na americké cíle z roku 1993 (WTC) a 1998 (Kena a Tanzanie) v tom mnoho nezmenily. CIA a NSA (globální odposlech) své informace zjistené v zahranicí na domácí pude pracující FBI de facto nesdelovaly.
Pred 11. 9. 2001 neexistoval ani výcvik, který by agenty jednotlivých sluzeb vybízel ke spolupráci s dalsími sluzbami, ani nebylo zrejmé, jak by se spolupráce úredne, organizacne a legislativne delala. Svá zjistení agentura povazovala za svuj majetek, se kterým muze maximálne s jinou sluzbou "zobchodovat" za její jiná zjistení, ale rozhodne ho nezamýslí darovat jiným sluzbám "zadarmo". Druhá sluzba se o prípadu dozvedela casto az u soudu se zadrzenými teroristy. Svou roli hrály ambice jednotlivých oddelení stejné sluzby, která si navzájem zatajovala podklady. Kseftovali s informacemi mezi sebou navzájem, a to i v prípadech, kdy bylo nutno jednat rychle. Vzájemne se neshodovaly ani seznamy hledaných osob, které vytvárela kazdá organizace pro svou vnitrní potrebu.
Dalsí spolecné jmenovatele situace je mozné nazvat "nevstrícnost", snaha vsechno oznacit za "problém nekoho jiného", duplikace a zkostnatení. Jednotlivé sluzby mely naprosto odlisné "podnikové kultury". Výmena stycných dustojníku mezi sluzbami byla ryze formální. Mnozí agenti "jsou tak utajení, ze o nich neví ani sprátelená sluzba". Ackoli nekteré spojenecké zpravodajské sluzby získaly unikátní informace, nesdílely je se sluzbami USA, nepropojovaly je navzájem a tím je znehodnocovaly. I odhalení nekterých skutecností bylo spíse dílem náhody. Vzájemná rivalita sluzeb se odrází ve stepení sil, mrhání prostredky a duplikacích výkonu nekterých funkcí. Mrhá se zdroji, kapacitami (prípadne tyto zdroje a kapacity nejsou vubec vytvoreny). Lepsí organizace práce mohla dosáhnout odhalení útoku.
Síte agentur jsou vedle toho i technicky nekompatibilní. Jednotlivé sluzby mají své postupy, software, kabelová spojení, sifry. Sluzby neuzívají e-mail, ale trvají na papírové poste, tím se vse zpomalí. E-mail se nebere vázne, nearchivuje, neposílá k vyrízení, ackoli soucasná digitální éra vyzaduje práve opacný prístup. Existují materiály, které byly bez zpetné vazby i tri roky. Zjistená komunikace teroristu z 11. 9. byla zasílána jako "k vyuzití" to znamená, ze se obsahem zprávy nikdo nezabýval. Kde je ale vina: na zpracovateli, ze zprávu neoznacil jako dulezitou - nebo na adresátovi, který ji jako údajne nedulezitou necetl? Není nikdo, kdo by seshora stanovil standardy pro spolupráci a výmenu utajovaných skutecností mezi agenturami. Spolupráce a vzájemná výmena informací mezi FBI a místní policií v Nové Anglii byla dobrá, to ale nelze ríci o jiných regionech Unie. Agenti prímo neusilují o zavádení nových metod. Neexistují mezi nimi zádné "stiky v rybníce". Systém jako celek je nesmírne rigidní, a to platí nejen o zpravodajských sluzbách, ale o celé verejné sfére.
Podcenení moznosti útoku na domácí pude
Co se teritoria USA týce, bylo sluzbami chápáno ne jako dejiste útoku, ale spíse jako místo fundraisingu. Ale proti fundraisingu se zádné vetsí akce nekonaly. Pred 11. zárím se vsak - ani v USA, za Clintona ani za Bushe - nikdo prílis nezajímal o boj proti financování terorismu; ackoli jiz v letech 1996-1997 zpravodajská komunita poprvé zvazovala urcité kroky v tomto smeru, byla od nich odrazena postojem Ministerstva financí (s ohledem na bankovní tajemství). Sluzby se spíse zamerily na jiné radikály, zijící v USA - napr. na Palestince, Íránce, napojené na skupiny Hamas a Hizbolah, ale organizací Al Qáida vsichni podcenili. A pritom je jasné, ze její sít v USA dodnes existuje. Pozornost zasluhují muslimské bunky na skolách, napr. na univerzite v Tusconu. NSA prílis neodposlouchávala prímo v USA - protoze v 70. letech XX. století (aféra Watergate) - to vzbudilo velké emoce.
Technické vybavení a vzdelání (zejména jazykové) personálu sluzeb
Zpravodajské sluzby nebyly dostatecne vybaveny k tomu, aby mohly adekvátne reagovat na aktuální úroven ohrození. Ackoli USA jsou v rade ohledu nejtechnizovanejsí zemí sveta, technické vybavení její bezpecnostní komunity tomu pred 11. 9. 2001 neodpovídalo. NSA je technicky nejlépe vybavenou sluzbou, ale tento svuj potenciál nevyuzívá odpovídajícím zpusobem, protoze se zabývá radou dalsích úkolu, bojem proti zlocinnosti, analytickou prací. Bylo by vhodné z NSA udelat "technickou pazi" komunity, která provádí technický výzkum, zadává úkoly soukromému výzkumnému sektoru a sbírá za pomoci sofistikované techniky informace vseho druhu. Analýza výstupu by mela být prenechána jiným sluzbám. To se ale nedeje. Z druzic jsou sledovány spíse vojenské objekty v Ruské federaci, nez výcvikové tábory teroristu. Teroristé mají napojení na majetek v hodnote trilionu dolaru. Radu z této cástky venují na nejnovejsí technické vymozenosti. Zpravodajci casto nemají víc, nez si muze kazdý obcan koupit v obchode.14 Bez dalsí techniky se muzeme utopit v záplave informací. NSA de facto náhodne vybírá mezi miliony komunikacních spojení. Komunikace se pritom ve svete nesmírne zahustuje.
Zpravodajská komunita byla nedostatecne vybavena na nakládání se záznamy v rade "kritických jazyku": nedostatek tlumocníku, jejich pretízenost, nekteré jazyky nebyly "pokryty" vubec. Pokud nekdo ovládal nekterý vzácný jazyk, prekládal vsechno mozné (treba veci o hospodárství), ne ze by se jeden prekladatel venoval pouze "prekládání vecí o terorismu" atd... V bezpecnostní komunite neexistovalo mnoho osob, které by zároven znaly blízkovýchodní jazyky, reálie Blízkého východu a problematiku boje proti terorismu zároven. Proto rada informací proste unikla pozornosti. Je velký deficit osob, vládnoucích, slovem a písmem, "nezvyklými" jazyky (nejen arabstina, ale i pastunstina, tádzictina, atd.), vcetne dialektu. Pocet korespondence a nahrávek v techto jazycích roste geometrickou radou. Neznalost arabstiny (a její transkripce) se v prípade projevila velmi konkrétne: v arabstine neexistují "jména" a "príjmení", struktura jmen je jiná, existuje i rada prezdívek, rada osob proto pozornosti CIA i jiných sluzeb unikla (Marwan al-Shehhi cestoval pod jménem al-Shehhi, ale CIA hledala "Marwana"). Ani v NSA není situace, co se jazykové vybavenosti pracovníku týce, ideální, natoz v FBI, a to nemluvím o místní úrovni. Jazyková skola CIA se s tímto úkolem vyporádává jen obtízne Z rodilých pristehovalcu se tlumocníci ci ucitelé jazyku (a to nemluve o agentech) rekrutují jen tezko (neumí treba vubec anglicky, jsou v zemi ilegálne, nemají zájem se stýkat s úrady, s "neverícími", nemají dostatecné vzdelání pro výkon práce agenta ci ucitele).
Lidí pro protiteroristickou tématiku je obecne málo, jsou prepracovaní, nebo nekvalifikovaní, nebo obojí. Ackoli se muze tvrdit, ze zádná instituce nikdy nerekne, ze má dostatek zamestnancu ("we never had enough"), tady na tom neco bude. Protiteroristická analytická centrála CIA (CTC) se, napríklad, skládala z 5 oddelení o méne nez 40 pracovnících celkem, z toho jen 3 (roku 1998) az 5 (od roku 2000) byli vycleneni prímo pro studium síte Al Qáida. To znamenalo 2 087 pracovních hodin v celé CIA na boj proti Al Qáida a financování terorismu rocne. Zbytek se omezil hlavne na moznosti boje proti zbraním hromadného nicení. Celkove se boji proti terorismu v CIA venovalo 400 lidí, a az po útoku na USS Cole v ríjnu 2000 se stav zvýsil na 800.
Vnitrní policie a FBI nemely vubec znalosti o zahranicní politice, nevedí, co se ve svete deje, jednotliví agenti ani vubec nevedeli, co je to skupina Al Qáida, Usáma bin Ládin, nemeli rozhled. Jeste na pocátku roku 2002 bylo zjisteno, ze 66 % z 1 200 clenu centrálního analytického týmu FBI bylo najato bez príslusné kvalifikace, proste proto, ze se na toto místo nikdo lepsí neprihlásil. Pokud by byly prijímací podmínky prílis prísné, skoro nikdo by jimi neprosel.
FBI zádala, aby v letech 2000 az 2002 dostala 1 895 nových tabulkových míst, aby mohla plnit své úkoly. Pred 11. 9. ale dostala odsouhlaseno jen 76 tabulek, pro tyto tri roky dohromady. Pritom paradoxne systém obsahuje plno snazivých a aktivních lidí (jako agent FBI ve Phoenixu, který objevil indicie o mozném zneuzití pilotních skol pro teroristické úcely). Pokud tu nekdo takový je, navalí se na nej vsechna práce k tématu, a pokud onemocní nebo je nekam vyslán, není za neho náhrada. Skvelí lidé - pesáci - nezmohou mnoho bez rámce, vize, smernice. I ti nejnadsenejsí lidé jsou konfrontováni s posetilostí svého pocínání, s tím, ze se jim "nevyplatí", ze kazdá aktivita je po zásluze potrestána, a i oni sklouznou do rutiny, jejich enthusiasmus v jednom smeru nikdo neocení tím, ze by jim ubral práci ve smeru jiném.
Slabé stránky v oblasti HUMINT-u
SIGINT (elektronické nástroje) proti organizaci Al Qáida rozhodne nestacil. Al Qáida rozhodne nepredstavovala standardní cíl odposlechu, jako protihráci USA za posledních 50 let. Schopnost zpravodajských sluzeb infiltrovat muslimské teroristické ci extremistické organizace (ve smyslu HUMINT) zcela selhávala. A to i presto, ze snahy o to, zejména po útocích na velvyslanectví USA v Africe v roce 1998, byly znacné. Najít a vycvicit nekoho, kdo bude vykonávat práci agenta, je stále obtíznejsí, nároky na vzdelání, jazykové schopnosti a dalsí skutecnosti se stále stupnují - a mzda riziku a námaze neodpovídá.
Roku 2001 jen 21 agentu FBI umelo alespon cástecne arabsky. Ale není to jen jejich vina, celé skolství v USA prílis výuku jazyku nepodporuje: napríklad roku 2002 v celých USA jen 6 osob obdrzelo vysokoskolský diplom v oboru arabistika, 183 v oboru sinologie a 339 v ruských studiích. Jazyky jako perstina (dari), pastunstina, pandzábstina, phársstina, hindstina, turkmenstina, somálstina, kurdstina, cecenstina, atd., jsou na tom jeste hure. Ti z mála, kterí znají jazyky, nemají casto predpoklady, ale ani chut, stát se agenty, natoz v dalekém zámorí, v misi, kde je riziko odhalení a smrti velmi vysoké (mají doma rodiny, svoje dalsí zájmy) A je treba otevrene priznat, ze infiltrovat skupinu Al Qáida není lehké. Její vnitrní kruh je zalozen na pokrevním príbuzenství, klanovém spojenectví ci vztahu mezi veterány obcanské války v Afghánistánu. Informace, které byly získávány pres pákistánskou zpravodajskou sluzbu, byly ztraceny po americko-pákistánské roztrzce po pákistánských jaderných testech roku 1998. Na druhou stranu prý Al Qáida usiluje o nábor belochu, kterí konvertovali k islámu, do svých rad (viz prípady jako José Padilla, John Walker Lindh a Richard Reid), kterí mnohem snáze po Západe cestují. Komunita toho má vyuzít a nekoho takového vytvorit a do teroristických kruhu co nejrychleji vyslat.
Málo financí na bezpecnostní systém
Od konce studené války nedoslo k nárustu objemu financí na chod zpravodajských sluzeb. Svet se vsak nestal bezpecnejsím, rizika se zmenila, stala se variabilnejsími. Program Trailblazer, provozovaný v rámci NSA, a v souvislosti se kterým se hovorí o revoluci v elektronickém zpravodajství (SIGINT) by mel plne fungovat v roce 2004. Kdyby dostal více penez, mohl být v provozu o nekolik let dríve. "Rumsfeldova komise" roku 1998 prohlásila, ze "raketový útok na USA je nade vsí pochybnost takrka vyloucen" a proto lze výdaje na rozvedku výrazne omezit. Prezident Clinton behem svého období více nez zdvojnásobil výdaje na boj s terorismem: 5 miliard USD ve fiskálním roce 1996, 11 miliard v roce 2000. Tyto prostredky ale byly údajne utraceny na fixní náklady a "zalátání starých der" a neodrazily se na náboru nových lidí (vetsina sluzeb v období let 1991-2001 své stavy ponekud snízila). Jednotlivé agentury se o zdroje pretahovaly, jedna tvrdila, ze ta druhá je zbytecná. Schopnost a ochota k redistribuci zdroju, osob a priorit ve sluzbách samotných (mezi jednotlivými odbory, oddeleními) také není. Pritom je treba poznamenat, ze 85 % rozpoctu zpravodajské komunity obhospodaruje Ministerstvo obrany.
Seznamy hledaných osob
Rada osob, podílejících se na teroristických aktivitách v zahranicí (spiknutí Bojinka na Filipínách, úcast na schuzce teroristických spicek v Malajsii, aktivity hamburské bunky islamistu) nebyla dána na seznam hledaných osob. Proto nebyly tyto osoby pri vstupu do USA odhaleny, i kdyz cestovaly pod svými jmény. Tyto osoby se pritom úcastnily leteckého výcviku na území USA, figurovaly ve zprávách o provedeném odposlechu ze dne 8. zárí 2001, atd.). Pokud by k tomu odpovídající slozky dostaly pokyn, mohly by najít tyto osoby (podle záznamu, výberu z bankomatu, atd.) behem pár hodin. Pokud byly seznamy hledaných osob vytvoreny, jejich distribuce byla spatná a pomalá, aktualizace laxní. Existovalo mnoho konkurencních seznamu (jeden vedla Asociace leteckých prepravcu), které si navzájem odporovaly ci kladly duraz na vybrané skutecnosti nebo jen nekteré skupiny osob. Az po 11. 9. 2001 se sluzby mohly "pretrhnout" a jedna pres druhou doplnovaly na "watchlist" nová a nová jména.
Slabé stránky zahranicní spolupráce
Zpravodajská komunita USA je v rade prípadu odkázána na informace získané "sprátelenými" zpravodajskými sluzbami. Nekterí "spojenci" nejsou spolehliví, poskytují informace pomalu, liknave. Mnohé zeme a mnozí úredníci nespolupracovali dobrovolne. Napríklad saúdskoarabská "pomoc" pri resení konkrétních prípadu byla zcela bezcenná. Nejpozdeji roku 1996 bylo zrejmé, ze saúdskoarabská strana USA s hledáním teroristu (nejen saúdskoarabského puvodu) nijak nepomuze. I zeme v Evrope s USA ne vzdy dobre spolupracovaly, protoze celily právním omezením ve spolupráci s USA jako zemí, kde se ukládá trest smrti. Pro zpravodajské sluzby SRN nebyl islámský terorismus do 11. 9. 2001 prioritou, financování terorismu nebylo v SRN trestným cinem, pokud se jednalo o útoky mimo teritorium Nemecka. FBI byly vycítány i relativne malé náklady na cestování do zahranicí, natoz budování zahranicní síte stycných dustojníku. Do 11. 9. 2001 FBI vytvorila 44 zastoupení (napr. Káhira, Islamabád, Tel Aviv, Ankara, Rijád). Kvalita získaných informací ale velmi závisela na konkrétním stycném dustojníkovi, na jeho jazykovém i jiném vzdelání, na jeho schopnosti absorbovat místní kulturní obyceje. Nekterí byli moderní a efektivní, jiní stále jeli v kolejích studené války.
Zpravodajská komunita vsak své stycné dustojníky nekoordinovala. Jejich cinnost byla duplikována, delali si "naschvály". Na vetsine velvyslanectví tak existovalo rozhádané trio zástupcu CIA, FBI a Ministerstva obchodu. A naopak stycní dustojníci nekterých zemí v USA mohou spolupracovat s teroristy (jsou o tom i dukazy) a to platí i o nekterých blízkých spojencích USA. Je to zpusobeno ruznou motivací konkrétních osob, které tuto sluzbu vykonávají.
Nedostatecné zapojení verejnosti
O konkrétnejsím nebezpecí se vzdy hovorilo pouze v uzsím kruhu - presidenti a séfové zpravodajských sluzeb. Média natoz sirsí verejnost, zustává mimo hru. Verejná diskuse proste nebyla na poradu dne, s verejností se nepocítalo, myslelo se, ze bezpecnostní komunita vse zvládne sama o sobe. A pritom stací dva dukazy o tom, ze "prostá verejnost" je tou nejdulezitejsí slozkou protiteroristického boje:
- ze dne 11. 9. 2001 - hrdinství pasazéru z letu 93, kterí premohli útocníky, aby se záhy poté v nerízeném letounu zrítili a zahynuli;
- ze dne 22. 12. 2001 - odhalení bomby v bote Richarda Reida na letu z Paríze do Miami, pasazéri ho premohli a drzeli az do pristání.
Velká moc ochráncu "lidských práv teroristu"
Roku 1999 jeden z pruzkumníku organizace Al Qáida pronikl behem vnitrostátního letu do kabiny pilota, ale byl zadrzen. Agentum FBI, kterí ho následne vyslýchali, tvrdil, ze zabloudil a hledal toalety, a zároven je narkl z rasismu. De facto nejbezpecnejsí místo pro kazdého teroristu na svete, jsou USA.15
4. Návrhy na resení
Prvotní vecí, ze které se stalo urcité klisé je, ze boji proti terorismu bude jasne deklarována politická podpora. Vlastenecký zákon (Patriot Act) obsahuje mnoho ustanovení, které boj s terorismem znacne ulehcují.
Moznost vytvorit jen jednu zpravodajskou sluzbu
Pokud se hovorí o nutnosti "zprehlednit" celý zpravodajský systém USA, myslí se tímto zprehlednením casto jeho naprostá centralizace. Pro vetsí ci mensí centralizacní tah by hlasovala i rada republikánu. Je pritom docela dobre mozné, ze president Bush neponechá tento tah v rukou opozice a sám prevezme iniciativu v této mediálne pritazlivé agende ... Okruh kolem prezidenta (zejména Bushuv poradce pro otázky bezpecnosti, Brent Scowcroft) pritom - patrne ne zcela nelogicky - upozornuje na odpor, který by tento krok u nekterých sluzeb (zejména armádních) vyvolal. Nejmedializovanejsí zpravodajská sluzba USA - CIA - totiz nikdy nedisponovala více nez 20 % zpravodajského rozpoctu zeme. Vojenské sluzby mely vzdy v souhrnu podíl na této sume nadpolovicní.
Protiargument vuci zmínené myslence (smerující na nedávno vzniklé Ministerstvo vnitrní bezpecnosti), hovorí o tom, ze je lepsí data analyzovat nezávisle, po mnoha liniích: co jeden prehlédne nebo jinak vylozí, jiný muze vylozit efektivneji, nez aby byla jedna analytická skupina pro celé USA. Kdyz je analytik tím, kdo data sebral, je tím ovlivnen (path dependence). Co jiný odfiltruje jako balast, druhý pochopí jako klícovou informaci. Pokud Ministerstvo vnitrní bezpecnosti unifikovalo analýzu rady informací, bylo by nestestím delat totéz i ve zpravodajské komunite.
Moznost vytvorit úrad zpravodajského koordinátora
Zvazuje se vize vytvorit nový úrad protiteroristického koordinátora (Director of National Intelligence, DNI) který by mel stanovovat spolecné cíle, priority a vynucovat spolupráci zainteresovaných subjektu na konkrétních úkolech. Úrad je chápán jako subjekt ci osoba, který je v prímém kontaktu s prezidentem, a má v uvedené problematice velkou moc a odpovednost.
Ale kdo by ten úrad zastával? Séf CIA? Názory na celou vec se ruzní:
- Reditel CIA je zároven DCI, prý se mu darí tyto své role oddelovat, ale co role DNI? Konflikt v roli by se zapojením tretího úhlu pohledu stal jiz neúnosný;
- Není treba budovat DNI, ale posílit pravomoci DCI;
- Z rozpoctových duvodu by to asi nedelalo dobrotu. Pokud by mel DNI vliv na rozpocet, mohl by CIA "nadrzovat", pokud by nemel, byl by bezmocný;
- Armáda by reditele CIA coby civilního aktéra neakceptovala.
Dalsí organizacní kroky
FBI odvádela po dlouhou dobu uspokojivou práci, ale doba se zmenila a je treba instituci transformovat. Anebo rovnou zrusit a vytvorit nový subjekt "na zelené louce".
PRO: Ano, FBI nebo Nová FBI se stane domácí zpravodajskou (spionázní a kontraspionázní) sluzbou, stycným bodem mezi vysetrovateli, místní policií a subjektem, který bude infiltrovat domácí zlocinecká uskupení - tedy obdoba MI-5 ve Spojeném království.
PROTI: Ve srovnání se Spojeným královstvím jsou USA obrovskou zemí, federací 50 subjektu a nekolika dalsích teritorií. Výse uvedená vize je zcestná a drahá. Kde na takový krok vezmeme finance? Naprosto postací FBI nechat tak, jak je, posílit ji vsak personálne, technicky, financne a prosadit její povinné propojení s místní policií v jednotlivých lokalitách. Snad ale postací lépe rozdelit práci mezi stávající sluzby:
* NSA - National Security Agency: Sem soustredit techniku a tlumocení;
* CIA - Central Intelligence Agency: Sem soustredit analýzu a filtrování dulezitého od zbytecného, provozovat výkon sluzby i na domácí pude;
* FBI - Federal Bureau Of Investigation: Ucinit z boje proti terorismu vetsí prioritu.
Je treba vytvorit zvlástní kancelár pro vytvárení a provozování seznamu nezádoucích osob - teroristu (National Terrorist Watchlist Center), jako jedinou autoritu v této oblasti. Mimo jiné se hovorí i o sberu antropografických údaju (biometrie) cestujících - potenciálních teroristu pro moznost jejich snazsí identifikace. Centrum by melo víceméne prevzít dosavadní program TIPOFF, který provozovalo Ministerstvo zahranicních vecí. Seznam TIPOFF byl pred 11. 9. 2001 "samá díra", CIA se jím nerídila (mela vlastní), byly tam problémy s transkripcí. Ted je situace lepsí, v srpnu 2002 korenová cást TIPOFF obsahovala 85 000 jmen teroristu, vcetne fotografií, zivotopisu, otisku prstu a dalsí mozné dokumentace. FBI po 11. 9. 2001 do ruzných seznamu dodala dalsích 7 milionu z jiných duvodu nezádoucích osob, data se vkládají, a ted je tam z nich asi 5 800 000 jiz zaneseno.
Zvýsit finance pro boj s terorismem
Zvýsit a redistribuovat rozpocet na boj s terorismem nebude jednoduché. Jednou z cest by mohlo být nastolení nekterých forem verejno-soukromého partnerství (publicprivate partnership, PPP), kdy stát muze nekdy nejen usetrit, ale i podnikat a vydelávat.
Více úsilí v HUMINT-u
Vedle usilovnejsího vyuzití SIGINT proti organizaci Al Qáida a podobným uskupením je nezbytné podstoupit i riziko infiltrace struktury vlastními lidmi - tyto lidi sehnat, vycvicit, motivovat.
Agresivnejsí zahranicní politika
Al Qáida vede globální kampan, operuje na Balkáne, v SRN, v Africe, v Uzbekistánu... Protiopatrení musí být tedy také globální. Sluzby jako CIA, FBI a NSA svou sít stycných dustojníku po 11. 9. 2001 zaktivizovaly a velmi rozsírily - a to i do zemí donedávna povazovaných za neprátele USA. USA musí dál jasne postupovat nikoli proti zemím, se kterými se z nejakého malicherného duvodu neshodnou, ale proti zemím, podporujícím terorismus. I pasáze Zprávy, které ze zahranicnepolitických duvodu utajují zapojení cizích mocí do útoku z 11. 9. 2001 by mely být podle nekterých hlasu ihned odtajneny.
Více sledovat otevrené zdroje ve spolupráci s médii a akademickou sférou
Pracovník Knihovny Kongresu, Rex Hudson, svého casu sepsal, na základe otevrených zdroju, studii pro NSC, kde takrka dokonale události 11. 9. 2001 odhadl (predpokládal útok na Pentagon, Langley a Bílý dum).
Pouze v akademické sfére muzeme narychlo sehnat lidi, kterí vedí "první a poslední" o Siere Leone.
Neopakovat stejné chyby jako v minulosti
Bylo by sílenstvím videt organizaci Al Qáida jako synonymum terorismu. Nebudme slepí, v USA operuje rada dalsích skupin - nebezpecní jsou napr. militantní marxisté.
Antraxová vlna
Samostatný materiál, venující se problematice antraxové vlny na území USA (text byl vypracován v rámci General Accounting Office - GAO) str. 808-822 (vetsina výstupu je utajované povahy). Text popisuje místa, kde lze kultury antraxu získat, vcetne konkrétních laboratorí prímo v USA. Ackoli treba v letech 1998-2000 nekolik desítek potratových klinik v USA obdrzelo výhruzku antraxového útoku16, bezpecnostní komunita az do roku 2001 v souvislosti s prípravou na biologický útok uzívala smernice z roku 1990.
Od ríjna 2001 do konce roku 2001 bylo v USA zaznamenáno 750 antraxových dopisu, z nich ale 550 zaslala skupina Bozí armáda (Army of God) práve potratovým klinikám (spojitost skupiny se starsími prípady vydírání se nepodarilo prokázat). V rozesílání zbylých 200 dopisu se nepodarilo vystopovat zádný systém. V prubehu vlny zahynulo 5 osob, byla kontaminována budova Senátu ve Washingtonu D. C. a jedna z post v Marylandu. Hospodárský dopad a náklady na zvládnutí krize byly astronomické.
Text dále popisuje, jak je nesnadné vytvorit smrtonosnou kulturu antraxu. Útocník (útocníci) tedy musel být vybaven sofistikovaným zázemím. Prípad nebyl zatím uzavren. Spojení s antraxovou vlnou a útoky z 11. 9. 2001 se nepodarilo prokázat. Útok za pouzití letadel patrne pouze aktivizoval jiné teroristicky smýslející subjekty, které se "svezly" s vlnou strachu ve spolecnosti. Podobne tak se nápodobou antraxová vlna sírila po svete, vcetne CR (az na výjimky slo vzdy jen o planý poplach).
Rozhodne vsak je nyní pripravenost bezpecnostní komunity na útok lepsí, doslo k osvetovým kampaním a technickým protiopatrením (zejména v rámci United States Postal Service - USPS). Zvýsit pripravenost verejnosti na podobné prípady se stalo do budoucna úkolem pro státní výzkumný systém (napr. Center for Disease Control, Center for Technology and Engineering) a FBI.
Posílání antraxu postou pritom patrí mezi velmi neefektivní zpusob uzití této potenciálne smrtící bakterie. Pokud vsak bylo cílem útoku vyvolat v lidech paniku a ustedrit ekonomice USA velkou ránu, pak bylo cíle dosazeno. Obyvatelstvo USA na podobný útok nebylo vubec pripraveno a reagovalo az hystericky.
Záver
Zpráva Komise kongresu o teroristických útocích z 11. zárí 2001 dokumentuje odpovedný analytický prístup ve Spojených státech k poznávání slabých a silných stránek v obrane státu proti teroristické hrozbe. Ze systémového hlediska popisuje rídící a koordinující struktury, uvádí prehled jednotlivých sluzeb, které jsou do systému zpravodajské komunity jako organizacní prvky zapojeny, shrnuje rozpoznané slabé stránky bezpecnostní komunity USA a navrhuje resení.
Príspevek má informacní i metodologický charakter a naplnuje zámer ke zobrazení rozsáhlého spektra zdánlive nesouvisejících prvku, které vyzadují spolecné vyhodnocování pro rychlou identifikaci mozného teroristického ohrození.
This article is focused on synopsis of intelligence and security system in USA. It describes measures and practical recommendations deduced from results of the Committee of USA Congress investigation applying to security services failure in the context of WTC attack on 11th September, 2001.
Poznámky
1 V materiálu je výèet nejdùlezitìjsích protiteroristických sluzeb v USA uveden na stranách 726-730 (stav k 31. XII. 2002), základem výètu vsak byl materiál Úøadu pro zpravodajské sluzby a informace ÈR (Zpravodajský systém vybraných zemí è. j.: ZSI-230/OA-2000).
2 Zpoèátku bez letectva (Air Force).
3 Pod pozemní vojsko nálezí také sluzba rezervistù - Národní garda (National Guard).
4 Do èestiny pøekládána také jako Národní bezpeènostní agentura, Agentura pro národní bezpeènost, Národní bezpeènostní úøad.
5 Pøeklad názvu Sluzba obranného zpravodajství je zavádìjící.
6 "Vysetøování" v názvu FBI neodpovídá pøesnì pojmu vysetøování podle trestního øádu ÈR. FBl provádí "zpravodajstinu", kriminalistickou operativu, i procesní zpracování.
7 Naopak vyslanectví Spojených státù v zahranièí støezí pøíslusníci námoøní pìchoty.
8 V èestinì se mùzeme setkat i s pøekladem Národní bezpeènostní rada, nìkdy také ménì vhodnì "výbor".
9 Don't be afraid to make mistakes... perfection is not the goal here; a if you have good intentions a you mess up along the way, you will not be punished as an organization or as an individual. 10 Pøesnìji øeèeno, je to priorita "nulová" (Tier 0).
11 "Counterterrorism had to compete with other intelligence priorities."
12 Podobné akce za svého mandátu teoreticky zvazoval i Clinton. Roku 1998 vsak pouze pøikázal vypálit støely na Súdán a Afghánistán (s cílem zabít Usámu bin Ladina).
13 Totéz, co pro oblast terorismu, platilo i v oblasti boje proti drogové kriminalitì.
14 S penezi, které jsou plánovány nám dát, muzeme zalepit díry, ale ne udelat díru do sveta. We still use are 1993 vintage UNIX machines that cannot even display ordinary graphical user interfaces correctly due to color graphics limitations.
15 Using the FBI preventively by being much more aggressive as a potential risk to a democratic a open society - American freedoms a civil liberties, "the safest place in the world for a terrorist to be is inside the USA. As long as terrorists don't do something that trips them up against our laws, they can do pretty much all they want."
16 V lednu 2001 byla takovým dopisem obeslána imigracní kancelár v Kanade.
You have requested "on-the-fly" machine translation of selected content from our databases. This functionality is provided solely for your convenience and is in no way intended to replace human translation. Show full disclaimer
Neither ProQuest nor its licensors make any representations or warranties with respect to the translations. The translations are automatically generated "AS IS" and "AS AVAILABLE" and are not retained in our systems. PROQUEST AND ITS LICENSORS SPECIFICALLY DISCLAIM ANY AND ALL EXPRESS OR IMPLIED WARRANTIES, INCLUDING WITHOUT LIMITATION, ANY WARRANTIES FOR AVAILABILITY, ACCURACY, TIMELINESS, COMPLETENESS, NON-INFRINGMENT, MERCHANTABILITY OR FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. Your use of the translations is subject to all use restrictions contained in your Electronic Products License Agreement and by using the translation functionality you agree to forgo any and all claims against ProQuest or its licensors for your use of the translation functionality and any output derived there from. Hide full disclaimer
Copyright University of Defence 2004
Abstract
This article is focused on synopsis of intelligence and security system in USA. It describes measures and practical recommendations deduced from results of the Committee of USA Congress investigation applying to security services failure in the context of WTC attack on 11th September, 2001. [PUBLICATION ABSTRACT]
You have requested "on-the-fly" machine translation of selected content from our databases. This functionality is provided solely for your convenience and is in no way intended to replace human translation. Show full disclaimer
Neither ProQuest nor its licensors make any representations or warranties with respect to the translations. The translations are automatically generated "AS IS" and "AS AVAILABLE" and are not retained in our systems. PROQUEST AND ITS LICENSORS SPECIFICALLY DISCLAIM ANY AND ALL EXPRESS OR IMPLIED WARRANTIES, INCLUDING WITHOUT LIMITATION, ANY WARRANTIES FOR AVAILABILITY, ACCURACY, TIMELINESS, COMPLETENESS, NON-INFRINGMENT, MERCHANTABILITY OR FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. Your use of the translations is subject to all use restrictions contained in your Electronic Products License Agreement and by using the translation functionality you agree to forgo any and all claims against ProQuest or its licensors for your use of the translation functionality and any output derived there from. Hide full disclaimer